Rozhodně, současný systém má přežilá východiska a je rozbity nesystémovými novelami. Chce to komplexní revizi, která zohlední potřeby dlouhodobé konsolidace veřejných financí, udržitelnosti veřejných služeb a potřeby modernizace ekonomiky. Čistá daňová kvota může mírně vzrůst ale při změně struktury daňového břemene (solidárnější, omezující daňovou konkurenci, dumping). Třeba reforma komplexní ale realizovaná step by step.
Tady jde o první etapu revize daňového systému, kdy kompenzace výpadku prostě nemůže stát pouze na výdajových opatřeních (škrtech). Zejména jde o korporátní daň (druhá sazba, reduktivní harmonizace úlev), symbolickým ale důležitým příspěvkem je vyšší progrese příjmů fyzických osob (u příjmu násobně vyššího než je průměr) a také progrese u zdanění majetku. Další etapy konsolidace na období 2022-2029 mohou následovat.
Individuální spoření pomůže jen výrazně bohatnoucí části společnosti, pro lidi s průměrným a nižším důchodem bude klíčová valorizace základního důchodu garantovaného státem, aby nebylo nutné to hradit ze sociálních dávek. Což se stárnutím populace znamená, že podíl výdajů na penze na HDP vzroste ze současných 9% na minimálně 12%, kromě pojistného odvodu bude nutné doplnit zdroje penzijního systému o část daňového výnosu.