Komentáře experta PirStan k tématu 'Školství'
Odpovídá Lukáš Bartoň
1/3 Existují případy, kdy by se podle Vás měly zavést poplatky za studium na vysokých školách? Pokud ano, jaké to jsou
Myšlenku zpoplatnění studia na vysoké škole nepodporujeme. Naše koalice staví na principu rovných příležitostí. V zájmu společnosti rozhodně není, aby se talentovaní studenti nemohli rozvíjet kvůli problematické sociálně ekonomické situaci své rodiny. Kritériem pro studium na vysoké školy mají být schopnosti a studijní předpoklady, nikoliv finanční situace. I z čistě ekonomického pohledu se státu stále vyplatí mít bezplatné vysoké školství, protože se mu to v budoucnu několikanásobně vrátí na daních.
2/3 Mělo by školství ve 21. století být zaměřeno na utváření jiných dovedností žáků než doposud? Pokud ano, jakých?
V mezinárodním srovnání je u nás ve výuce věnován velký prostor faktickým vědomostem, méně praktickému využití znalostí a pochopení souvislostí. Chceme podpořit školy ve změně. Tedy aby se více času věnovalo i aplikaci znalostí na příkladech z reálného života a praxe, bylo rozvíjeno kritické a informatické myšlení, řešení problémů, kreativita, rozvoj gramotností a přenositelných dovedností, které jsou důležité v řadě studijních a osobních životních situací, i v profesním životě. Důležitost přenositelných dovedností bude totiž i z hlediska uplatnění na trhu práce pravděpodobně dále narůstat. Podle analýz McKinsey Global Institute bude kladen větší důraz především na rozvoj sociálních dovedností (včetně schopnosti týmové práce, leadershipu, vyjednávání), kreativního a kritického myšlení, schopnosti řešit komplexní problémy, práce s informacemi a jejich vyhodnocování. Lze očekávat rovněž nárůst důležitosti ICT dovedností, zejména v souvislosti s automatizací výrobních procesů, digitalizací a rozvojem umělé inteligence.
3/3 Jak vyrovnat regionální rozdíly ve školství?
Toto je problém, který nás trápí dlouhodobě. I z mezinárodních šetření jsou patrné poměrně výrazné rozdíly ve výsledcích žáků, a to nejen napříč jednotlivými druhy škol, mezi regiony, ale i mezi žáky škol stejného druhu. Zároveň se v ČR potýkáme s problémem nerovného přístupu ke vzdělávání, na což dlouhodobě upozorňuje i Evropská komise nebo OECD. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi má v ČR rodinné zázemí výrazně vyšší vliv v souvislosti s dosahováním studijních výsledků a studijními aspiracemi. Chceme proto posílit cílenou podporu školám i jejich zřizovatelům a využít k tomu i stávající kapacity v území. Napomůžeme ke sdílení dobré praxe mezi školami a podpoříme jejich vzájemnou spolupráci. Důležitá je rovněž podpora učitelům v práci s různorodými kolektivy dětí ve výuce, rozvoj služeb kariérového poradenství a zajištění dalších podpůrných pozic na školách (například sociální pedagog apod.), včetně jejich udržitelného financování. Zaměříme se na včasnou podporu znevýhodněných skupin žáků a dětí už od předškolní přípravy. To by se přitom nemělo týkat jen dotování obědů a svačin, ale i pomůcek a doučování zajištěného školou (může se zapojit i neziskový sektor), zapojení dětí i ze sociálně slabých rodin do kroužků a dalších zájmových aktivit, později pak třeba i stipendií po dobu studia na středních a vysokých školách. Zohledníme náročnost práce ve strukturálně postižených lokalitách ve financování škol. Jednou z možných cest je rovněž indexování finanční podpory, která by školám v práci se žáky ze znevýhodněného prostředí umožnila vyšší podporu na financování podpůrných pozic ve školách (například školní psychologové, sociální pedagogové) nebo podpůrných programů (doučování, neformální vzdělávání). S tím počítá například i Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Právě k tomuto tématu bychom rádi otevřeli veřejnou diskusi. Cesta dialogu je pro nás z hlediska dalšího rozvoje a zkvalitňování vzdělávacího systému zcela stěžejní.